Zima 2026/2027 se podle současných meteorologických poznatků a dlouhodobých trendů rýsuje jako období, které bude celkově teplejší než dlouhodobý průměr, ale zároveň výrazně turbulentnější než většina zim posledních let. Atmosféra je totiž naplněná mimořádným množstvím energie, což zvyšuje pravděpodobnost prudkých změn počasí, nečekaných vpádů studeného vzduchu i rychlých oblev.
Teplejší základ zimy: energie v atmosféře rozhoduje
Už třináct let po sobě jsou zimy ve střední Evropě teplejší než dlouhodobý průměr — a podle všeho se tento trend nezlomí ani letos. V atmosféře je příliš mnoho tepla na to, aby se chladnější vzduch dokázal prosadit dlouhodobě a plošně. Zima 2025/26 byla jen mírně nadprůměrná, a dokonce přinesla studenější leden. Letos však některé faktory, které loni pomáhaly zimnímu počasí, chybí. Například kvazibienální oscilace (QBO), která ve své východní fázi brzdí polární vír a podporuje zimní epizody, se letos nevrátí.
Polární vír: hlavní hráč, který je stále méně stabilní
Polární vír — obrovská cyklóna nad Arktidou — je klíčovým prvkem zimního počasí na severní polokouli. V posledních letech je však prakticky neustále narušený, zejména kvůli úbytku arktického ledu. To způsobuje, že proudění mezi západem a východem není stabilní. Místo toho se vzduchové hmoty více „vlní“ mezi severem a jihem, což vede k větším teplotním výkyvům a delším obdobím jednoho typu počasí, které se pak může náhle změnit.
Slabý polární vír může přinést jak zimní epizody, tak i silné přílivy teplého vzduchu od jihu. Záleží na rozložení tlakových útvarů — a to je právě to, co činí letošní zimu tak nevyzpytatelnou.
Další klimatické faktory: El Niño, sluneční aktivita a oceány
Kromě polárního víru vstupují do hry i další významné jevy. Sluneční aktivita postupně klesá z maxima, ale její vliv je dnes slabší než dříve. QBO letos zimnímu počasí nepomůže. Arktida má rekordně nízké zalednění, což snižuje zásobu mrazivého vzduchu.
graf rozsahu mořského ledu v Arktidě z NSIDC (National Snow & Ice Data Center)
Naopak oceány jsou extrémně teplé, což zvyšuje výpar a může vést k vydatným srážkám, pokud se vlhký vzduch dostane k horským překážkám.
Největším „divokým koněm“ je však silné El Niño, které zvyšuje pravděpodobnost stratosférických šoků a tím i nestability polárního víru. A do toho všeho se přidává i postupné slábnutí Golfského proudu, jehož dopady jsou zatím nejasné, ale mohou být významné.
Co to znamená pro Česko?
Pro Českou republiku se rýsuje zima, která bude celkově teplejší, ale s několika výraznými zimními okny. Prosinec a únor budou pravděpodobně nadprůměrné, zatímco leden má největší šanci přinést mrazivé epizody. Sníh se bude držet hlavně na horách — Krkonoše, Jeseníky a Beskydy mají dobrou šanci na solidní pokrývku. V nížinách bude sníh spíše přechodný a oblevy mohou být časté.
Alpy: výrazné rozdíly mezi severem a jihem
Alpy budou letos jedním z regionů, kde se projeví největší kontrasty. Severní Alpy (Rakousko, Německo, Švýcarsko) mají vyšší šanci na nadprůměrné srážky a pravidelný přísun čerstvého sněhu. Střediska jako Arlberg, Ischgl, Sölden, Zillertal nebo Saalbach mohou očekávat velmi dobré podmínky, zejména ve vyšších polohách.
Naopak jižní Alpy (Itálie, část Slovinska) budou pod vlivem teplejšího proudění. Sníh se zde udrží hlavně ve výškách nad 1 800–2 000 metry. To se týká oblastí jako Trentino, Piemont nebo Lombardie.
Dolomity: krásné počasí, ale sníh bude záviset na vpádech
Dolomity leží v přechodové zóně mezi chladnějším severem Alp a teplejším jihem Itálie. To znamená, že zima bude velmi proměnlivá — kombinace slunečných dní, krátkých prašanových epizod a oblev v nižších polohách.
Cortina d’Ampezzo, Arabba nebo Tre Cime budou mít díky nadmořské výšce a technickému zasněžování velmi dobré podmínky. Nižší oblasti budou závislé na vpádech studeného vzduchu.
Extrémy a výkyvy: atmosféra je připravena na rychlé změny
Velké množství energie v atmosféře znamená, že počasí může přecházet z jednoho extrému do druhého během 24 hodin. Po dlouhém teplém období může přijít prudký propad teplot a silná chumelenice. Stejně tak po zimní epizodě může následovat téměř jarní počasí.
Tyto výkyvy se mohou projevit lokálně i plošně — a právě tato nevyzpytatelnost bude hlavním znakem zimy 2026/27.
Lyžování: teplá zima neznamená špatné podmínky
Jak ukázaly poslední dvě sezóny, teplá zima nemusí být pro lyžování problém. Pokud se podaří vytvořit dobrý základ technického sněhu a následně přijde suché počasí, mohou být podmínky výborné. Rizikem jsou spíše dešťové oblevy doprovázené větrem, které mohou poškodit sníh v nižších polohách.
Proto se vyplatí vybírat výše položená střediska, severní svahy a oblasti s výkonným zasněžováním.
Závěr: Teplejší, ale chaotická zima plná překvapení
Zima 2026/27 bude podle všech dostupných signálů teplejší než průměr, ale zároveň plná výkyvů, které mohou přinést jak zimní epizody, tak rychlé oblevy. Atmosféra je nesourodá, ale nabitá energií — a to je recept na počasí, které bude často překvapovat.
Pro lyžaře to znamená jediné: kdo bude sledovat aktuální podmínky a vybere správné místo, ten si dobré lyžování najde.
Sezónní modely nejsou přesnou předpovědí. Ukazují pravděpodobné trendy, které se mohou měnit podle vývoje polárního víru, Atlantiku a arktického ledu. Aktuální předpovědi sledujte průběžně v našem zimním monitoringu.